Štítek: kontrail a chemtrails

  • CHEMTRAILS VERSUS CONTRAILS

    CHEMTRAILS VERSUS CONTRAILS

    CHEMTRAILS VERSUS CONTRAILS

    Co skutečně víme o kondenzačních stopách, emisích letadel a modifikaci počasí – a kde začíná hypotéza

    Tento text není založen na požadavku, aby čtenář něčemu věřil.

    Právě naopak.

    Jeho základní myšlenkou je oddělit čtyři různé kategorie:

    1. Co bylo přímo změřeno a prokázáno.
    2. Co vyplývá ze známé fyziky a chemie.
    3. Co je rozumná hypotéza, kterou lze testovat.
    4. Co zatím doloženo není.

    Bez tohoto rozdělení se diskuse o „chemtrails versus contrails“ velmi rychle mění v souboj dvou táborů.

    Jedni tvrdí, že každá dlouhotrvající stopa dokazuje chemické rozprašování. A může to tak být.

    Druzí problém odbydou větou:

    „Jsou to jen ledové krystalky.“ Což je záměrně zjednodušené.

    Obě zkratky zakrývají mnohem zajímavější skutečnost.


    1. Co je contrail?

    Contrail neboli kondenzační stopa je antropogenní ledový oblak vznikající za vhodných termodynamických podmínek při promíchávání horkých a vlhkých výfukových plynů letadla s chladným okolním vzduchem.

    Viditelnou složku tvoří převážně ledové krystalky. Jenže!

    Tím ale nelze charakterizovat celý fyzikálně-chemický systém výfukové vlečky.

    FAA uvádí, že výfuk leteckého motoru kromě CO₂ a H₂O obsahuje mimo jiné oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), nespálené uhlovodíky (HC) a particulate matter – částice, zejména saze. Vodní pára při ochlazování kondenzuje na jemných částicích pocházejících z motoru nebo již přítomných v atmosféře a vzniklé kapičky následně zamrzají.

    Proto je populární formulace:

    „Contrail je jen zmrzlá voda“

    fyzikálně neúplná, zavádějící a velmi hloupá.

    Přesnější je:

    Viditelná kondenzační stopa je tvořena převážně ledovými krystalky, ale vzniká uvnitř chemicky a aerosolově složité výfukové vlečky.

    Znamená to, že nelze zaměňovat chemické složení viditelného ledu za chemické složení celého výfukového systému, ve kterém vzniká.


    2. Saze nejsou nepodstatný detail

    Částice sazí neboli non-volatile particulate matter (nvPM) jsou pro mikrofyzi­ku kondenzačních stop významné.

    FAA uvádí, že voda z výfuku kondenzuje na jemných částicích a následně vytváří ledové krystalky. Současný výzkum se proto zabývá i změnami paliva a konstrukce motoru, které snižují počet emitovaných částic a tím mohou ovlivňovat tvorbu contrails.

    Není tedy korektní vytvořit představu:

    motor → čistá vodní pára → čistý led.

    Reálný proces je přibližně:

    palivo + vzduch + spalování + motor a jeho provozní kapaliny → horká výfuková vlečka obsahující plyny a nespálené částice, které mohou být jedovaté i alergenní → mísení s okolní atmosférou → kondenzace → zamrznutí → ledové krystalky.


    3. Síra a sekundární aerosol

    Další opomíjenou částí je síra.

    Současné specifikace konvenčních proudových paliv připouštějí podle ICAO maximální obsah síry 3 000 ppm hmotnostně. Skutečné koncentrace mohou být nižší, ale samotná existence síry v palivu není sporná.

    Spalováním vznikají oxidované sloučeniny síry v mnoha podobách a v ochlazující se výfukové vlečce mohou následnými reakcemi vznikat sekundární jiné aerosolové částice.

    FAA Research Roadmap z roku 2025 výslovně uvádí CO₂, vodní páru, SOx, NOx a saze/nvPM a upozorňuje, že při ochlazování výfuku mohou některé plynné znečišťující látky kondenzovat do sekundárních částic.

    Proto je nutné rozlišovat mezi:

    primární emisí z motoru a při jakých režimech a teplotách

    a

    částicemi vznikajícími následnou chemií ochlazující se výfukové vlečky.


    4. Motorový olej a látky, o kterých se veřejnosti téměř nemluví

    Výfukový systém není ovlivněn pouze samotným palivem.

    FAA uvádí, že letecké motory během letu uvolňují malá množství použitého mazacího oleje. Ten může přispívat těkavými organickými látkami a dalšími sloučeninami síry.

    NASA analyzovala částice z výfuků několika typů proudových letadel – B737, Learjetu, ERJ a A300.

    Vedle uhlíku a organického materiálu byly nalezeny různé prvky včetně přechodných kovů a lehčích prvků S, N a O. Autoři označili spalování aditiv maziv za pravděpodobný zdroj Na, Ba, Ca, Zn, P a případně Sn. Zároveň zdůraznili značné rozdíly mezi jednotlivými motory.

    To má zásadní interpretační důsledek:

    Tvrzení „kov není zamýšlenou přísadou Jet A-1“ není totožné s tvrzením „kov nemůže být nalezen ve výfukové částici proudového motoru“.

    Současně nález určitého kovu ve výfuku není důkazem, že byl do paliva úmyslně přidán za účelem atmosférického rozprašování. Ale na druhou stranu už tady máme chemický jedovatý koktail. Víte co s lidským organismem dělá Bárium? Hliník? Cín? A co dělá cín při nízkých teplotách a proč z cínových talířů hradní páni v nízkých teplotách nemohli jíst? Co vám říká cínový mor?

    Musíme hledat jeho zdroj těchto jedovatých látek.

    Při pracovním odhadu spotřeby přibližně 2 000 tun leteckého paliva denně nad Českou republikou začínají být zajímavé také stopové prvky, které běžná bilance CO₂ a vodní páry vůbec neukazuje. Analýza pěti vzorků JET A-1 zjistila v palivu mimo jiné Ni, Cu, Zn, Pb, Fe a Cr. Prostý přepočet naměřených koncentrací na 2 000 tun paliva představuje přibližně 8,5–39,4 kg zinku, 1,9–20,8 kg niklu, 1,0–12,2 kg olova, 1,7–9,6 kg železa, 1,4–4,6 kg mědi a méně než 0,2 až přibližně 1,4 kg chromu obsaženého ve spáleném palivu za den. U hliníku byly výsledky mezi vzorky natolik rozdílné, že jej nelze stejným způsobem považovat za reprezentativní denní hodnotu.

    Tato čísla však nesmíme zaměnit za množství kovových částic skutečně vypuštěných z motorů. Udávají množství prvku vstupujícího s palivem do spalovacího procesu. O tom, jaká část projde motorem, v jaké chemické formě jej opustí, jaká část se váže na saze či jiné částice a jaká může zůstat v motoru, rozhodují další procesy, které tento jednoduchý přepočet nepopisuje.

    Samotná přítomnost kovů ve výfukových částicích však experimentálně prokázána byla. Při měření za turbínami proudových motorů byly mezi nejvýznamnějšími detekovanými kovy Cr, Fe, Mo, Na, Ca a Al; nalezeny byly rovněž V, Ba, Co, Cu, Ni, Pb, Mg, Mn, Si, Ti a Zr. NASA při analýze částic z několika typů letadel navíc označila aditiva mazacích olejů za pravděpodobný zdroj Na, Ba, Ca, Zn, P a případně Sn. Zdrojem stopových prvků tedy nemusí být pouze samotné palivo, ale také mazací systém a opotřebení motoru.

    Experimenty APEX poskytují i přímý hmotnostní rámec. Součet řady prvků naměřených v částicích výfuku činil přibližně 6,3–27,5 mg na kilogram spáleného paliva. Pokud bychom pouze pro představu tento experimentální rozsah aplikovali na pracovní spotřebu 2 000 tun paliva, odpovídalo by to přibližně 12,6–55 kg těchto prvků denně. Více než polovinu této elementární hmotnosti však v experimentech představovala síra. Pro jednotlivé kovy, zejména baryum a cín, současná dostupná měření zatím neposkytují dostatečně robustní emisní faktory, abychom mohli poctivě tvrdit konkrétní počet kilogramů vypuštěných denně nad Českou republikou.

    Výsledky tedy dokazují něco přesnějšího než obecné tvrzení, že výfuk proudového motoru obsahuje pouze produkty spalování uhlovodíků. Experimentálně byly ve výfukových částicích nalezeny také stopové kovy a další prvky pocházející z paliva, maziv a opotřebení motoru. Pro posouzení jejich významu je však nutné znát nejen jejich přítomnost, ale především skutečný emisní faktor, chemickou formu, velikost částic, koncentraci po rozptýlení a výslednou expozici.


    5. Pístové letectví: F 18, AVGAS 100LL a olovo

    Zcela samostatnou kategorií jsou pístové letecké motory spalující olovnatý letecký benzín.

    AVGAS 100LL obsahuje tetraethylolovo (TEL), které se používá jako antidetonační přísada.

    EPA výslovně uvádí, že emise olova spojené s všeobecným letectvím pocházejí z používání 100LL a že olovo je do tohoto paliva přidáváno jako tetraethylolovo.

    Do paliva se spolu s TEL používá také ethylendibromid, který slouží jako scavenger – pomáhá zabránit hromadění olova na součástech motoru.

    To znamená, že olovo spalovacím procesem nezmizí.

    Je transformováno a následně emitováno do prostředí v částicích a sloučeninách obsahujících olovo.

    EPA v roce 2023 dokončila proces, v němž dospěla k závěru, že emise olova z motorů letadel používajících olovnaté palivo způsobují nebo přispívají ke znečištění ovzduší, u něhož lze důvodně očekávat ohrožení veřejného zdraví a životního prostředí.

    Proto je zcela legitimní napsat:

    Pístová letadla spalující olovnatý AVGAS jsou zdrojem toxických emisí olova do atmosféry.

    Není však legitimní toto automaticky přenést na proudové dopravní letadlo spalující Jet A-1. Tam jsou vypouštěné chemikálie jiné.


    6. Historická měření kovů v leteckých aerosolech

    Problematika stopových prvků není nová.

    NASA Technical Reports Server obsahuje již práci ze 70. let, při níž byly v aerosolech souvisejících s leteckými motory identifikovány mimo jiné S, Ca, Fe, Ni, Cu, Zn, Br, Sn a Pb. Toxicita těchto látek v atmosféře závisí na formě (plyn, aerosol, pevné částice PM2.5/PM10), koncentraci a době expozice. Obecně platí, že vdechování jemných částic kovářských prvků nebo agresivních plynů představuje vážné riziko pro dýchací soustavu, nervový systém a vnitřní orgány. 

    Zde je přehled toxicity jednotlivých prvků seřazený od nejtoxičtějších a nejnebezpečnějších po ty méně rizikové: 

    🚨 Kriticky nebezpečné a vysoce toxické látky

    • Pb (Olovo): Extrémně toxický neurotoxin. V atmosféře se vyskytuje jako jemný prach. Akumuluje se v těle a poškozuje nervovou soustavu, krvetvorbu a ledviny. Zvláště nebezpečné je pro děti (způsobuje poruchy vývoje mozku a snížení IQ). 
    • Ni (Nikl): Silný karcinogen a alergen. Atmosférický nikl (především ve formě oxidů nebo jako součást polétavého prachu) dráždí dýchací cesty. Dlouhodobé vdechování prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny plic a nosních dutin. 
    • Br (Brom): Vysoce toxický a korozivní prvek. Pokud se v atmosféře vyskytuje jako plynný brom ( ), je těžší než vzduch a již v nízkých koncentracích silně leptá sliznice, plíce a oči. Způsobuje kašel, otok plic a při vyšších koncentracích udušení. 

    ⚠️ Středně toxické a rizikové látky

    • Cu (Měď): Vdechování měděného prachu nebo dýmu způsobuje akutní podráždění dýchacích cest, kašel a tzv. „horečku ze slévání kovů“ (horečka, třesavka, kovová chuť v ústech). Dlouhodobá expozice poškozuje játra a ledviny. 
    • Zn (Zinek): Podobně jako měď vyvolává vdechování oxidu zinečnatého v atmosféře akutní onemocnění (horečku z kovového dýmu), které odezní do 24–48 hodin. Samotný zinek je sice esenciální prvek, ale jeho průmyslové aerosoly plíce dráždí. 
    • Sn (Cín): Anorganický cín v prachu dráždí plíce a dlouhodobé vdechování může vést k benigní pneumokonióze (stanoze – zaprášení plic). Mnohem toxičtější jsou organické sloučeniny cínu, které poškozují imunitní a nervový systém. 
    • S (Síra): Síra jako elementární prach dráždí oči a dýchací cesty. V atmosféře však reaguje a tvoří oxid siřičitý ( ) nebo kyselinu sírovou. Tyto plyny a kyselé aerosoly způsobují těžké dýchací potíže, astmatické záchvaty a poškození plicní tkáně. 

    🍏 Nízká toxicita (riziko mechanického podráždění)

    • Fe (Železo): Železný prach v atmosféře má nízkou systémovou toxicitu. Dlouhodobé masivní vdechování však vede ke sideróze (usazování železa v plicích), což se projevuje chronickým kašlem. 
    • Ca (Vápník): Čistý vápník na vzduchu okamžitě reaguje. V atmosféře se potkáte nejčastěji s oxidem vápenatým (pálené vápno) nebo uhličitanem. Tyto prachy jsou silně zásadité, takže mechanicky a chemicky leptají sliznice očí, nosu a plic, ale nepůsobí jako vnitřní jed.

    Tyto závažné následky neznamenají že se každý nadýchá takto silnými expozicemi. Znamená ale že i v malém množství reagují s naším organizmem. A dlouhodobé vystavení jejich účinkům nás tráví. Co to znamená? Více nemocí se kterými si doktoři nevědí rady, více alergií, více – však víte…

    Detekce prvku ≠ důkaz jeho úmyslného atmosférického dávkování.

    Pro takový závěr bychom potřebovali identifikovat zdroj, množství, mechanismus vypouštění a pokud tvrdíme úmysl, také důkaz tohoto úmyslu.


    7. Jak dlouho může contrail existovat?

    Zde je nutné opravit velmi rozšířený argument:

    „Normální contrail musí během několika minut zmizet.“

    Nemusí.

    V relativně suchém prostředí může rychle sublimovat a zmizet.

    V oblasti přesycené vzhledem k ledu může naopak přetrvávat hodiny, růst o vodu z okolní atmosféry, rozšiřovat se a postupně přecházet do cirrovité oblačnosti.

    FAA pro širší jev používá označení Aviation Induced Cloudiness (AIC).

    Proto samotná délka života stopy nemůže vždy sloužit jako chemický test.

    Persistentní stopa není automaticky chemtrail.


    8. Znamená to, že letectví oblačnost neovlivňuje?

    Právě naopak!

    Existence persistentních contrails a contrail cirrus znamená, že letecká doprava může vytvářet dodatečnou oblačnost.

    FAA výslovně popisuje dlouhotrvající contrails, které difundují do contrail cirrus, a zahrnuje je pod aviation-induced cloudiness.

    Taková oblačnost následně ovlivňuje průchod záření atmosférou a energetickou bilanci. I zdraví na daném území, neboť sluneční paprsky na povrchu ničí bakterie. Už naše bybičky věděly proč dávaly peřiny na věšák na slunce, proč tam dávaly ručníky, utěrky, ložní prádlo- ne aby jen uschly ale aby se zničilo to, co slunce zničit mohlo.

    Je tedy vědecky obhajitelné tvrdit:

    Letecká doprava může měnit množství a vlastnosti oblačnosti. A také mění.

    To je ovšem něco jiného než tvrzení:

    Letecká doprava tuto oblačnost vždy vytváří úmyslně za účelem změny počasí.

    Z fyzikálního účinku nelze automaticky odvodit úmysl.


    9. Existuje záměrná modifikace počasí?

    Ano. Existuje a bez pochyb!

    Tady je důležité odstranit další falešné dilema.

    Záměrné ovlivňování některých meteorologických procesů není hypotéza.

    WMO definuje weather modification jako úmyslnou intervenci do atmosféry s cílem ovlivnit místní meteorologické podmínky. Typickým příkladem je cloud seeding – zasévání mraků.

    Používají se například glaciogenní nebo hygroskopické částice s cílem ovlivnit mikrostrukturu oblaku.

    WMO uvádí provozní programy zaměřené na déšť, sníh, kroupy nebo mlhu ve více než 50 zemích.

    Současně však WMO upozorňuje na omezení těchto technologií. Výsledek silně závisí na přirozených vlastnostech oblaku a meteorologické situaci. U některých metod existují lepší důkazy než u jiných. Kombinací s radarovým vyzařováním se mění úspěšnost. Vliv na to mají frekvence a síla záření. Vojenské a meteorologické radary a jejich různá i nepřiznaná nastavení.

    WMO zároveň uvádí, že tvrzení o schopnosti vytvářet celé dešťové systémy, zásadně měnit proudění nebo eliminovat závažné meteorologické jevy nemají solidní vědecký základ. To tvrdí zatím, protože nemají přístup k tajným vojenským technologiím.

    Vědecky korektní závěr tedy zní:

    Technologie úmyslné modifikace počasí existují a jsou prakticky používány. Jejich schopnosti však nejsou neomezené.


    10. Patenty: co dokazují a co nedokazují

    Historie patentů souvisejících s modifikací atmosféry je rozsáhlá.

    V mém shromážděném seznamu jsou například patenty označené jako „Method of Crystal Formation and Precipitation“, „Method of Generating Silver Iodide Smoke“, „Process For Controlling Weather“ nebo zařízení pro vypouštění materiálu z letadel.

    Později seznam obsahuje například „Cloud Seeding Apparatus“, „Method And Apparatus For Seeding Clouds“, „Weather Modification Method“, „Barium Release System“ a další aerosolové či pyrotechnické technologie.

    To je relevantní dokumentace technologického vývoje.

    Ale z existence patentu lze korektně vyvodit pouze omezený závěr:

    Takový technický princip byl navržen a patentově popsán. Některé jsou realizovány a zkoušeny.

    Patent sám nedokazuje jeho sériovou výrobu, provozní nasazení nad celou planetou ani použití nad konkrétním místem v konkrétním čase. Ale ani to nevylučuje!


    11. Chemtrails: kde přesně vzniká důkazní problém?

    Pojem „chemtrail“ se běžně používá pro tvrzení, že určitá viditelná stopa vznikla záměrným vypuštěním chemických nebo biologických látek za jiným účelem než běžným provozem letadla.

    Takový jev je fyzikálně možný v obecném smyslu, protože letadla samozřejmě mohou a v mnoha legitimních aplikacích skutečně látky vypouštějí – zemědělské postřiky, hašení požárů, cloud seeding . Olovnaté sloučeniny po pístových motorech. Sirné a cínové sloučeniny po proudových letadlech…

    Otázka tedy není:

    „Je možné z letadla vypustit chemickou látku?“

    Samozřejmě že je.

    Otázka zní:

    „Dokážeme, že konkrétní pozorovaná stopa vznikla právě takovým záměrným vypouštěním?“

    A tam potřebujeme konkrétní důkaz. A Protože víme že olovnaté sloučeniny jedovaté jsou, jak můžeme tolerovat jejich vypouštění?


    12. Pozorování nad Vysočinou dne 13. dubna 2024

    Dne 13. 4. 2024 jsem jako pilot sledoval nad Vysočinou, zejména v širší oblasti Jihlavy a Křižanova, množství lineárních stop.

    Některé se protínaly a vytvářely strukturu připomínající mřížku. Stopy se postupně rozšiřovaly a vzhled oblohy se měnil do stříbrošedého charakteru.

    Současně jsem sledoval letecký provoz a celá situace ve mně vyvolala otázky, které podle mého názoru stojí za ověření.

    Toto je pozorování.

    Následující krok však musí být analýza. Analyzoval jsem směr a rychlost větru, okolní letiště, výšku stop a nedošel jsem k závěru že by gridová síť mohla být z provozu dopravních letadel se zapnutými odpovídači.

    Z fotografie nebo vizuálního pozorování nelze určit elementární či molekulární chemické složení stopy.

    Proto samotným pohledem nemohu prokázat přítomnost hliníku, barya, olova ani jiné konkrétní látky.

    Stejně tak samotný tvar mřížky není chemickou analýzou. Proto by vojenští piloti v rámci ochrany vzdušného prostoru a provozu měly létat za určenými letadly a sbírat chemické vzorky a ty analyzovat. Ptejte se politiků proč se tak neděje!


    13. Co by bylo potřeba znát?

    Pro seriózní rekonstrukci události bychom potřebovali minimálně:

    přesný čas UTC, souřadnice pozorovatele; směr a elevaci pozorování; originální fotografie a videa s metadaty; vlastní polohu a výšku pozorujícího letadla, pokud bylo pozorování prováděno za letu; radarová a letová data; vertikální profil teploty a vlhkosti; směr a rychlost větru v jednotlivých hladinách; satelitní data a případně další meteorologická měření.

    Teprve kombinace těchto dat umožňuje testovat jednotlivé hypotézy.


    14. Proč nestačí Flightradar24?

    Veřejná aplikace pro sledování letadel není totéž jako úplný primární a sekundární radarový obraz řízení letového provozu.

    Proto by nebylo korektní napsat:

    „Na Flightradaru nic nebylo, tedy letadlo mělo vypnutý transpondér.“

    Korektní je:

    „V dostupných veřejných datech jsem nenašel provoz, který by mi umožnil všechny pozorované stopy jednoznačně vysvětlit. Proto žádám o ověření pomocí autoritativních dat.“

    To je testovatelná otázka.


    15. Chemická analýza spadu

    Pokud bychom chtěli testovat hypotézu o depozici neobvyklých látek, nestačí náhodně nabrat dešťovou vodu do sklenice a poslat ji do laboratoře.

    Bylo by nutné použít předem definovanou metodiku.

    Musely by existovat kontrolní vzorky, vhodné odběrové nádoby, dokumentovaný řetězec manipulace se vzorkem, přesná lokalizace a čas, meteorologické podmínky a vhodná analytická metoda.

    A potom přichází ještě obtížnější otázka:

    odkud nalezený prvek pochází?

    Hliník je běžný v půdě.

    Kovy pocházejí z dopravy a průmyslu.

    Olovo může mít několik antropogenních zdrojů.

    Aerosoly mohou být přeneseny na velké vzdálenosti.

    Proto platí:

    Detekovat látku nestačí. Je nutné prokázat její zdroj. V dnešní moderní době ale už dokážeme rozpoznat zdroje znečištění na zemi. Víme jak a kam vanou převládající větry. Tam kde se situace výrazně zhoršila i na místech před tím dlouhodobě lepších už nám data napovídají, kde bude problém.


    16. Saharský prach, průmyslové emise, contrail cirrus – nebo kombinace?

    Stříbrošedý vzhled oblohy není chemická analýza.

    Může být ovlivněn cirrovitou oblačností, aerosoly, dálkovým transportem prachu, lokálním znečištěním nebo kombinací více faktorů.

    Správná otázka není:

    „Kdo to způsobil?“

    ale nejprve:

    „Co jsme vlastně pozorovali?“

    A hlavně výmluvy na Saharský písek neobstojí tam, kde k nám vůbec nedolítne! A nenajdete ho k setření na sklech automobilů a parapetů.


    17. Proč má smysl ptát se institucí?

    Protože některé odpovědi nemůže poskytnout Facebook ani diskusní fórum ani AI, která vychází pouze z dat které ji byly povoleny k učení. Jde tedy o uzavřený řeťezec, kdy je obtížné se k pravdě vůbec dostat a neustále budfete v kolotoči lží, polopravd a záměrně jednostranně poskytovaných analýz.

    Mohou existovat radarové záznamy.

    Letové plány.

    Meteorologická měření.

    Satelitní data.

    Záznamy o povolených činnostech rozprašování či vypouštění.

    Pravidla týkající se leteckých paliv a provozu.

    A právě ty je potřeba hledat.

    Podle zákona č. 106/1999 Sb. lze po povinných subjektech požadovat zaznamenané informace vztahující se k jejich působnosti. Ministerstvo vnitra současně upozorňuje, že zákon nezakládá povinnost vytvářet nové informace nebo odpovídat na dotazy na názory.

    Proto musí být žádost formulována jako požadavek na konkrétní existující dokument nebo záznam, nikoli jako požadavek:

    „Dokažte mi, že chemtrails neexistují.“


    18. Co tedy víme?

    Víme, že proudové motory nevypouštějí pouze vodu.

    Víme, že jejich výfuk obsahuje plyny, saze a další chemické částice a jejich koktejly reagující v motoru ale i daleko za motorem v různých teplotách a tlacích!

    Víme, že právě tyto koktejly a částice hrají roli při vzniku „ledových krystalů“ contrails.

    Víme, že některé contrails mohou přetrvávat hodiny a přecházet do rozsáhlejší cirrovité oblačnosti.

    Víme, že letectví tím může vytvářet dodatečnou oblačnost. A měnit chemické složení atmosféry. Protože jen provoz na ČR je v desítkách tun takových vypuštěných kokteilů v rámci jedné hodiny.

    Víme, že pístová letadla spalující olovnatý AVGAS vypouštějí do atmosféry olovo a jeho sloučeniny a ty jsou pro lidi evidentně toxické. Takže je to kontrails nebo už chemtrails to co můžeme pozorovat za letadly s recipročními- pístovými motory? Hmm. Položte si tuto otázku.

    Víme, že ve výfukových částicích proudových motorů byly experimentálně nalezeny různé jedovaté prvky a že některé mohou pocházet například z aditiv mazacích olejů. Bohužel přesně nevíme jak kontrareagují v jednotlivých teplotách a tlacích mezi sebou! U cínu to částečně s nastupující nízkou teplotou víme že? Co vám říká cínový mor?

    Víme, že záměrná modifikace počasí existuje a že podle WMO jsou provozní programy realizovány ve více než 50 zemích.

    Víme, že existuje dlouhá historie patentů a technologií pro zasévání mraků, tvorbu aerosolů a další atmosférické zásahy.


    19. A co nevíme?

    Bez dalších důkazů nevíme, jak konkrétní dlouhotrvající stopa nad Vysočinou vznikla.

    Nevíme pouze z jejího vzhledu její chemické složení. Budeme muset zkoumat zda to nejsme schopni zjistit jinak třeba spektrálně, jinými přístroji, frekvencemi atp. Tady bychom potřebovali skutečné odborníky!

    Nevíme pouze z fotografie, zda obsahovala neobvyklé množství konkrétního kovu.

    Nevíme pouze z existence patentu, zda byla patentovaná technologie někde nasazena. A proč.

    Nevíme pouze z absence letadla ve veřejné sledovací aplikaci, že letadlo nemělo transpondér nebo že provádělo tajnou operaci.

    A pokud tyto informace nemáme, správnou reakcí není ani výsměch, ani okamžitá jistota.

    Správnou reakcí je:

    Zjistěme je!


    20. Věda nezačíná odpovědí. Začíná otázkou.

    Nechci po čtenáři, aby věřil mně.

    Nechci ani, aby automaticky věřil meteorologovi, pilotovi, politikovi, profesorovi, novináři, Wikipedii nebo příspěvku na Facebooku či AI s záměrně omezenými daty!

    Chci, aby se ptal:

    Jak to víme?

    Bylo to změřeno?

    Kde jsou data?

    Jakou metodou?

    Lze měření zopakovat?

    Existuje jiné vysvětlení?

    Co by naši hypotézu vyvrátilo?

    Právě poslední otázka je nesmírně důležitá.

    Pokud žádný myslitelný výsledek nemůže změnit náš názor, už nehledáme pravdu.

    Pouze obhajujeme svoji víru.


    ZÁVĚR

    Debata „chemtrails versus contrails“ se podle mého názoru příliš často redukuje na směšně jednoduchou volbu:

    „Je to tajné chemické rozprašování.“

    proti

    „Je to jen voda.“

    Skutečnost je podstatně zajímavější. A násobně složitější. Ale již nyní víme že contrails obsahují nebezpečné a rakovinotvorné a toxické látky a jejich sloučeniny. To je nepopiratelný fakt. Otázka je množství. A to je v ČR jako vnitrozemském státu s tranzitní dopravou východ západ a sever a jih velmi vysoká!

    Letecký motor je spalovací zařízení.

    Produkuje vodu, CO₂, plyny, saze a další jedovaté částice.

    V jeho výfukové vlečce může za vhodných podmínek vzniknout contrail ale i chemtrail- otázka je jak to posoudíte Vy!

    Ten může velmi rychle zmizet, ale také dlouho přetrvávat a rozšiřovat se do umělé cirrovité oblačnosti.

    U pístových motorů spalujících olovnatý AVGAS je navíc prokázána emise toxického olova.

    Vedle těchto nezáměrných účinků letectví existují také skutečné technologie záměrné modifikace počasí.

    A právě proto bychom neměli přijímat jednoduché odpovědi z žádné strany.

    Když někdo tvrdí:

    „Je to pouze neškodná voda,“

    ptejme se na úplné složení výfukové vlečky.

    Když někdo tvrdí:

    „Je to chemtrail,“

    ptejme se na důkaz konkrétní látky, zdroje, paliva, vzletu a přistání takových letadel, úpravy těchto letadel a piloty kteří takto létají a úmyslu.

    Když instituce tvrdí, že pozorovaný jev má běžné vysvětlení, žádejme data, která toto vysvětlení podporují.

    A když naše vlastní hypotéza datům neodpovídá, mějme odvahu ji změnit. Ptejme se ale i na věci o kterých se jinak nemluví. Není to jen o chemii – je to i o frekvencích o radarech a jiných technologiích. Třeba vojenských. Jak zviditelnit létající předmět který nemá radarovou stopu? Jedna z možností je rozprášit do atmosféry prvky, které jsou zobrazitelné na radarech. Pak vírové proudění ukazuje průlet a AI už dopočítá rychlost, směr, velikost…

    Protože kritické myšlení neznamená nevěřit institucím.

    A neznamená jim ani slepě věřit.

    Znamená něco mnohem obtížnějšího:

    PTEJME SE.

    ŽÁDEJME DATA.

    OVĚŘUJME.

    A ROZLIŠUJME, CO VÍME, OD TOHO, CO SI TEPRVE MYSLÍME.

    Nebojme se ptát, protože spousty technologií, které byly veřejně neznámé, se nyní objevují i ve veřejném prostoru.

    Filip Zejda

    Co s tím?

    Podnět k šetření z moci úřední
    Adresát:
    Úřad pro civilní letectví
    K letišti 1149/23
    160 08 Praha 6
    Věc: Podnět k šetření podezření na nelegální leteckou činnost a modifikaci počasí nad územím ČR

    Vážené dámy a pánové,
    obracím se na Vás s tímto podnětem k šetření z moci úřední. Podnět podávám z důvodu podezření na přestupkové či trestní jednání neznámé osoby (osob), která dne XY nad územím České republiky (specifikovat dle obce či obcí, případně okresu) prováděla modifikaci počasí ve velkém rozsahu, a to odhadem minimálně v řádu několika tun.
    Následkem této činnosti byla pravidelně pozorována čtvercová síť v oblasti (opět specifikovat místo) ve výšce přibližně 3300-6500 ft AMSL, tvořená nejméně 8 × 8 čtverci (spíše kosočtverci), rozprostírajícími se od obzoru k obzoru. Tato síť zcela zjevně vznikla záměrnou leteckou činností, a to bez povolení či nahlášení příslušným úřadům. ( nebo napište Vaše vlastní pozorování, přidejte fotografie nebo videozáznamy. U videozáznamů jsou viděl jak se děj chová a jak se někdy neudrží a cosi z té čáry vypadává, také je vidět modifikace radary a elektromagnetickým zářením)
    Není jasné, jakou látku či látky letouny rozprašovaly, ani zda byla tato činnost prováděna v souladu s jakýmkoli nařízením nebo předpisem. Dle veřejně dostupných radarových dat (viz: https://www.flightradar24.com/49.43,15.23/6
    není možné, aby se v dané oblasti vyskytovaly kondenzační stopy (contrails), neboť odpovídače sekundárního radaru letadel zachycované systémem Flightradar nebyly v místě výskytu pozorovány. Pokud se zde skutečně pohybovala letadla nad převodní výškou 5000–6000 ft s vypnutým odpovídačem, a vypouštěla cokoliv z letadel může se jednat o protiprávní či úmyslné trestné organizované jednání se škodou velkého rozsahu.
    Podle pohybu oblačnosti, tlakových útvarů a rychlosti větru ve středních hladinách je rovněž zřejmé, že uvedené contrails nemohly být přeneseny z jiného místa s vyšším provozem (např. z okolí mezinárodních letišť, kde jsou přesně evidovány vzlety, přílety, vyčkávací obrazce a tratě SID/STAR).
    Na základě výše uvedeného Vás tímto žádám o vyšetření celé záležitosti a o zajištění důkazních materiálů v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

    Žádám o následující informace a podklady:
    1. Kdo má v ČR a EU povolení rozprašovat v atmosféře jakékoli prvky, které nejsou součástí spáleného paliva určeného k provozu motorů a pohonných jednotek letadel. Žádám o poskytnutí příslušných smluv a jejich doplňků.
    2. Kdo je konkrétně odpovědný za leteckou činnost a vytvoření pozorované gridové mříže ve vzdušném prostoru ČR.
    3. Zajištění a poskytnutí snímků z meteorologického satelitního pozorování ČR ze dne XY (od XY UTC do XY UTC).
    4. Zajištění a poskytnutí civilních i vojenských radarových záznamů primárního i sekundárního radaru ze dne XY a času XY.
    5. Poskytnutí snímků z družic v radarovém formátu uvedených frekvencí, které zachycují stopy prvků baria a jeho solí a odrazy hliníkových sloučenin nad ČR v uvedené době a čase.
    6. Přepis komunikace střediska řízení letového provozu FIR Praha z uvedeného dne a času.
    7. Záznamy ze sekundárního radaru FIR Praha z uvedeného dne a času.
    8. Záznamy z primárního radaru FIR Praha z uvedeného dne a času.
    9. Záznamy ze systému ACARS a SATCOM a pingy v hodinových intervalech z INMARSAT pro lety nad FIR Praha a vzdušným prostorem ČR z uvedeného dne a času.
    10. Vyjádření, která letadla (typ, provozovatel) létala v uvedený den a čas nad ČR, a to i v období 12 hodin před pozorovaným jevem, včetně sousedních států.
    11. Která letadla a které organizace mohou nad územím ČR létat bez řádně zapnutých odpovídačů sekundárního radaru.
    12. Jak lze identifikovat vojenská letadla a drony nemající zapnutý odpovídač sekundárního radaru v letových hladinách FL50–FL450 a kdo koordinuje zabránění srážce, pokud o těchto prostředcích ŘLP neví.
    13. Jaká paliva jsou v Evropě dostupná a používaná v tryskových a turbovrtulových motorech (včetně vojenských) a v jakém množství obsahují soli baria, hliníku, arsenu, kobaltu, niklu, manganu a dalších prvků, které nejsou součástí původní frakce ropné destilace. Jaká jsou syntetická paliva a jejich složení.
    14. Jak je modifikováno palivo JET A1 a vojenská paliva do proudových letadel, aby nedocházelo k ucpávání trysek.
    15. Jaké prvky a jejich sloučeniny jsou přimíchávány do paliva JET A1 a jaký je jejich hmotnostní a objemový podíl.
    16. Jakým způsobem je kontrolován přelet letadel v českém vzdušném prostoru, pokud používají paliva neschválená v EU nebo tankovaná mimo EU, případně na vojenských základnách cizích států.
    17. Záznam všech letů nad územím ČR (včetně letů s vypnutým odpovídačem) ze dne XY UTC.
    18. Zajištění a rozbor vzorků prachových částic a vody z oblasti XY ze dne XY po spadu a zveřejnění měřených hodnot prvků (zejména těžkých kovů).
    19. Jaké programy na ovlivňování počasí aktuálně probíhají nad územím ČR, kdo je kompetentním orgánem k jejich řešení, odkud tato letadla vzlétají, jaké jsou jejich typy a imatrikulace, kdo zajišťuje pohonné hmoty a rozprašované materiály a jak se kontroluje jejich chemické složení a soulad s povolením.
    20. Vyjádření vojenských meteorologických stanic v Náměšti a Pardubicích k hodinovému stavu oblohy ze dne XY.

    Závěr:
    Na základě výše uvedených skutečností žádám, aby Úřad pro civilní letectví prošetřil celý případ, zajistil uvedené podklady a poskytl mi je v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
    Děkuji za vyřízení mého podnětu.
    S pozdravem
    [Vaše jméno a příjmení]
    [Adresa]
    [Datum]

    PTEJME SE. ŽÁDEJME DŮKAZY. TRVEJME NA ODPOVĚDÍCH.

    Demokracie nekončí u voleb. Občan má právo obracet se na státní úřady, politiky a další veřejné instituce, klást otázky, podávat podněty a požadovat informace, které mu podle zákona náleží. Pokud na obloze pozorujete jevy, které považujete za neobvyklé nebo nevysvětlené, nemusíte přijímat cizí vysvětlení ani dělat předem závěry. Dokumentujte je, uvádějte přesný čas a místo, přiložte fotografie či video a požadujte, aby příslušné instituce věc odborně prověřily a doložily svou odpověď ověřitelnými údaji.

    Níže zveřejňuji vzor podnětu týkajícího se podezření na neobvyklou leteckou činnost nad územím ČR. Upravte si jej podle toho, co jste sami skutečně pozorovali a můžete doložit. Doplňte datum, čas, místo, fotografie, video a další dostupné podklady. Ptejte se konkrétně. Chtějte konkrétní odpovědi.

    Smyslem není předem rozhodnout, co se na obloze děje. Smyslem je využívat zákonné možnosti občana a požadovat, aby příslušné orgány podezření prověřily, vysvětlily a tam, kde to zákon umožňuje, poskytly podklady.

    Státní instituce jsou tu také proto, aby občanům odpovídaly. Pokud máte pochybnosti, obracejte se věcně a slušně na příslušné úřady, své volené zástupce a další kompetentní instituce. U závažných podezření žádejte jejich řádné prošetření.

    Nespoléhejme jen na dohady na sociálních sítích. Ptejme se institucí, které mají k dispozici data, pravomoci a odpovědnost. Ověřujme. Dokumentujme. Požadujme odpovědi.

    Pokud vám tento vzor pomůže lépe formulovat vlastní dotazy nebo podnět, volně šiřte a sdílejte. Čím přesnější a lépe doložené otázky občané položí, tím konkrétnější odpovědi mohou požadovat.

    Pokud si myslíte že to má smysl, že jste se dozvěděli víc, že tušíte, jak se můžete bránit a co máte napsat úřadům a politikům. Volně šiřte. Autor.