V letectví přežijí jen ti, kteří vydrží
V letectví existuje jeden tichý „zákon“.
Nenajdete ho ve sbírce zákonů a v učebnicích se o něm nepíše.
Nejde o aerodynamiku.
Nejde ani o předpisy.
Jde o vytrvalost.

Každý začínající pilot si myslí, že největší překážkou je naučit se létat. Že musí zvládnout přistání, navigaci, meteorologii, předpisy, práci s motorem, stavitelnou vrtuli nebo zatahovací podvozek.
Jenže po několika letech létání člověk zjistí něco jiného.
Létat je ta jednodušší část.
Ta složitější je vydržet létat.
Instruktor vás naučí létat. Život vás naučí být pilotem.
Dobrý instruktor vám předá základy.
Ukáže vám:
- jak přistát proti větru i s bočním větrem
- jak zabránit pádu
- někdy i jak pád vybrat
- na akrobatickém letadle třeba i vývrtku
- jak pracovat s předpovědí počasí
- jak číst meteorologickou situaci
A mnoho dalšího.
Ale jsou věci, které vás komplexně nenaučí téměř nikdo.
Nikdo vás nenaučí přistát v rotorech se zadním větrem za lesem na krátké jednosměrné ploše. Ve dvojím řízení to prostě nejde – prodlevy v reakcích jsou příliš velké a prostor na chybu příliš malý.
Nikdo vás nenaučí rozhodnout se během desetiny sekundy, jestli pokračovat, nebo divertovat. Instruktorovy rozhodovací časy, zejména pokud reaguje ještě na Vaše špatné a nečekané reakce jsou vždy o řád delší – nemůže to být jinak, tedy pokud Vás nemá dokonale přečteného, nebo nedělá úlohu, kde předpokládá Vaše konkrétní chyby už v zárodku. Někdy může dojít k překvapení.
Nikdo vás nenaučí cítit letadlo ve chvíli, kdy už opravdu není prostor na chybu.
Nikdo vás nenaučí znát své letadlo, motor a vrtuli do posledního šroubku – pokud si to letadlo sám nepostavil nebo nerozebral.
A nikdo vás nenaučí létat na samotných hranicích provozní příručky – protože jen málokdo zná konkrétní letadlo natolik dokonale.
Cit pro letadlo se nedá naučit v učebně ani v simulátoru
Tyto věci přicházejí až s časem.
A často k nim nepotřebujete ani moderní přístroje, ani větrný rukáv. Stačí:
- cit
- zkušenost
- odvaha
- a respekt k tomu, co děláte.
Mnoho pilotů tohle dlouho nechápe.
Neuvědomují si, že část cesty si musí každý vybojovat sám.
Jak začíná vlastní cesta
Na začátku to někdy vypadá trochu bláznivě.
Čerstvý pilotní průkaz, levné školní letadlo opravené po havárii, motor ze Škody Favorit 136B o výkonu 68 koní – a k tomu vlastní plocha.
236 metrů dlouhá.
Mírně do severního svahu.
Na jedné straně les.
V ose přiblížení vzrostlá kukuřice.
Na druhé straně stromy.
Plochu nebylo možné prodloužit – okolní pozemky nikdo prodat ani pronajmout nechtěl.
V učebnicích kapitola o takovém létání neexistuje.
A ani v dnešních základních pilotních kurzech ji nenajdete.
Stačilo ale podívat se na pár starých záběrů meziválečných pilotů.
Létali na dvouplošnících, které byly v mnoha ohledech o několik řádů horší než dnešní letadla.
A přesto to šlo.
Takže muselo být možné létat takové plochy i dnes – byť s „línou škodovkou“ v motorovém prostoru a reduktorem, kterému občas prokluzovaly řemeny.
Experimentování a hledání vlastní cesty
Něco se dalo okoukat.
Něco poradili zkušenější piloti.
Zbytek se člověk musel naučit sám.
- turbulátory
- ozubený řemen
- větší výchylky křidélek
- větší směrovku
- větší kola
- lyže na zimu
- vrtuli většího průměru
- a nový výkonný motor 140HP
a řadu dalších úprav.
První pokusy probíhaly na větším letišti.
Zkušení piloti z aeroklubu, kteří to viděli ze země, prorokovali do půl roku smrt. Tvrdili, že je to nebezpečné.
Z jejich pohledu to tak opravdu mohlo vypadat.
Figury ve druhém režimu letu, často ještě ve skluzu, nejsou zvenku úplně běžný pohled. A opravdu v nich není mnoho prostoru na chybu.
Uplynulo 23 let.
Co se za tu dobu změnilo
Za tu dobu se stalo několik věcí.
Více než dvacet let probíhá výuka pilotů v základním výcviku – vždy jen v rámci toho, co dovolují předpisy, metodika a osnova.
Bez vážných nehod.
Bez zranění.
Od pomalých hornoplošníků se postupně přešlo na moderní celokovová letadla, která svými vlastnostmi dokážou mnoho z toho, co dospělá letadla.
V Řecku ale i v Argentině se tato letadla používají i při výcviku armádních pilotů
Za ty roky prošlo základním výcvikem přes 70 pilotů a další desítky již vycvičených pilotů zvládli pokračovací výcvik.
A právě v těchto letech se postupně ukázala jedna důležitá věc.
Pilot nevzniká v simulátoru
Pilot nevzniká v učebně.
A už vůbec ne v simulátoru.
Žádné jedničky a nuly nenahradí skutečné prostředí. Nikdy.
Jen vy, vaše letadlo a situace, která nastane právě teď.
Třeba rotory za překážkou při přistání.
Najednou se čas zpomalí.
Sekundy se jakoby prodlouží.
Piloti, kteří létají často, tenhle moment dobře znají. Je to podobné jako u sportovců v bojových uměních.
Létání je dnes také ekonomická disciplína
Dnes se hodně mluví o tom, jak létání zdražuje.
Palivo.
Maziva.
Náhradní díly.
Práce mechaniků.
Přistávací poplatky.
Pojištění.
Hangárování.
Proto se některé školy snaží část výcviku přesunout do simulátorů.
Na základní návyky je to použitelné. Pilot se může naučit rozložení přístrojů nebo postupy.
Ale pokročilejší létání?
Tam už simulátor naráží na své limity. Letadlo vás musí naučit číst prostředí – a to žádná obrazovka ani pohyblivá plošina plně nenahradí.
Realita je jednoduchá.
Letecký provoz bude pravděpodobně dál zdražovat.
A proto v něm postupně zůstanou dvě skupiny lidí.
Ti, kteří mají hodně peněz.
A ti, kteří mají hodně schopností.
Piloti, kteří si umí poradit
Ti druzí si často dokážou věci udělat sami.
Rozumí:
- technice
- ekonomice provozu
- konstrukci letadel
- provozním postupům
Dokážou improvizovat.
Vědí, že cesta na vzdálené letiště někdy zabere více času než samotné létání. Proto začínají budovat plochy blízko svých domů nebo firem.
Uvědomují si také jednu důležitou věc:
Spotřeba letadla často tvoří čtvrtinu až dvě třetiny všech nákladů.
A tak hledají řešení:
- úspornější motory
- provoz na automobilová paliva
- lepší aerodynamiku
- za letu stavitelné vrtule
- chytré provozní postupy
Létání se pro ně stává nejen koníčkem, ale i technickým a ekonomickým projektem.
A právě tady se začínají rozevírat nůžky.
Skutečná svoboda pilota
Jedna z velkých iluzí moderního létání je představa, že svoboda začíná pilotním průkazem.
Nezačíná.
Skutečná svoboda začíná ve chvíli, kdy:
- máte své letadlo
- máte svou plochu
- máte vlastní rozhodování
Bez toho jste vždy trochu hostem.
Nájemníkem.
Člověkem, který si letadlo půjčuje.
Proto si stále více pilotů uvědomuje, že budoucnost létání neleží jen na velkých letištích s přeregulovaným provozem.
Velká letiště tu budou vždy.
Ale vedle nich vznikají i malé plochy:
- na loukách
- na okrajích lesů
- na méně úrodné půdě
- na mírných svazích
Na místech, kde létání zůstává součástí krajiny se vším co k tomu patří.
Právo a realita
Vybudovat takovou plochu není jednoduché.
Někdy to znamená roky práce, studia předpisů a také trpělivosti se sousedy.
Ale existuje jeden základní princip právního státu:
Stát a úředník může dělat jen to, co mu zákon dovoluje.
Svobodný občan může dělat vše, co zákon nezakazuje.
Mezi těmito větami je poměrně velký prostor.
Prostor pro nové plochy.
Největší bariéra není zákon
Za více než dvacet let v letectví se ukazuje ještě jedna věc.
Největší bariéra mezi piloty není zákon.
Je to strach.
Strach z úřadů.
Strach ze sousedů.
Strach z konfliktů.
A tak mnoho projektů nikdy ani nezačne.
Jenže letectví nikdy nebyl obor pro opatrné duše.
První piloti také neměli granty.
Neměli dotace.
Neměli ani manuály.
Měli jen odvahu zkusit něco nového.
A právě tahle mentalita bude v letectví potřeba znovu.
Budoucnost létání
Svět se mění.
Některé aerokluby zaniknou.
Některá letiště zmizí.
Některé projekty skončí – často proto, že bez dotací by nikdy nebyly dlouhodobě udržitelné.
Ale zároveň vzniknou nové věci.
Nové aerokluby.
Nové komunity pilotů.
Nové plochy.
Budou je zakládat lidé, kteří rozumí:
- technice
- ekonomice
- právu
- a především létání.
Skutečné vítězství pilota
Po dvou desetiletích létání člověk zjistí ještě jednu věc.
Největší vítězství nejsou nalétané hodiny.
Ani typy letadel v zápisníku.
To všechno je zajímavé, ale není to to hlavní.
Největší vítězství je něco jiného.
Když jednou přijde mladý pilot a řekne:
„Díky tobě jsem začal létat.“
A o pár desítek let později létá ještě lépe.
Postavil si vlastní letadlo.
Vybudoval vlastní plochu.
Možná se sám stane instruktorem.
A vychová další piloty.
A tím se kruh uzavře.
Poselství pro začínající piloty
Pokud dnes začínáte létat, zapamatujte si několik jednoduchých věcí.
Nebojte se jít vlastní cestou.
Nebojte se učit nové věci.
Nebojte se budovat.
A nenechte se odradit lidmi, kteří sami nikdy nic nepostavili.
Létání vždy posouvali dopředu lidé, kteří:
- zkoušeli nové věci
- přemýšleli jinak
- a nevzdali se při první překážce
Protože v letectví – stejně jako v životě – nakonec uspějí ti, kteří vydrží.
Nejsilnější nejsou ti s nejsilnějšími motory.
Ani ti s nejtučnějšími konty.
